Rozhovor s Bohumilem Kubou

Bohoušku, už si přeci jen v důchodovém věku, máš nějakou důchodcovskou krizi? :)

O mužích se říká, že mívají krizi středního věku. O důchodcovské krizi jsem ještě neslyšel...... Teď si uvědomuji, že jsem odpověděl. Nic takového nepozoruji a hlavně na to nemám čas. Krizi budu mít v okamžiku, kdy nebudu dělat nic a dělat nic nelze. A hlavně, nevím jak to bude reálné, Já mám tělo, Já nejsem tělo a Já jsem tak trochu "starší" :-)). Dalším faktem je, že jsem si pro to své současné tělo dal trochu delší čas a tak mne nic netlačí. Času dost.........

Už několikrát jsi říkal, že se dožiješ 120 let. Jsi za polovinou, tak co plánuješ na tu druhou polovinu? :)

Plánů mám hodně. Tak trochu žiji budoucností. Žít přítomností je trochu neurotické, ale budoucnost dává člověku prostor a to je to, co cítím. Například teď mám novou hru a to je dodané za 100 milionů. Je to jedna z her. Další je zvládnout angličtinu. Mám totiž takový tajný materiál a v něm mám definované cíle pro všechny dynamiky a zcela "náhodou" ten materiál občas najdu a zjistím, že jsem se zase něčemu přiblížil. Mám hry i doma. Příkladem by mohla být krásná zahrada nebo výhledově chalupa v Jižních Čechách a tak podobně.

Jak se udržuješ v tak dobré kondici? Co tě baví? 

Co k tomu říci - je to postulát. S určitými věcmi ohledně věku těla nesouhlasím a dnes a denně postuluji svou pravdu :-)). Samozřejmě, že nestačí postulovat, následují akce. Jaké? Sport - kolo, sklep (mám tam malou posilovničku), cca 7000 rychlých kroků denně, běh, aktivita v BS, vitamíny, minerály, rozumná strava, sem tam komplexní diagnostika a na srovnání těla přírodní prostředky, 1x týdně se naložím na 50 minut do vany se zásaditou solí a hlavně, to se vracím k předchozí otázce, mám stále něco v budoucnosti a tak se mne emoce jako je nuda a níže netýkají. Vše začíná v mysli a teď se dostávám k tomu hlavnímu. Makám na svém zlepšení, a to je klíč ke všem předchozím věcem. Zdá se, že jsem začal v životě používat zdravý rozum. 

A ještě co mne baví - je toho hodně. Baví mne pracovat na zahradě, přednášet, obchodovat, sportovat, chodit na večeře s manželkou, číst, dát si dobrý dortík, pečené maso, podívat se na krásnou ženu. Baví mne prostě žít a mít proč :-))).

Víme o tobě, že se věnuješ studiu. Jak jsi daleko a co je ještě potřeba, abys most dokončil? 

Studium a práce na sobě je pro mne prioritou. Jsem velice blízko Cleara (označení stupně vzdělávání, pozn. red). Za ta léta jsem absolvoval mnoho hodin práce na sobě a teď mi zbývá skutečně pár hodin. Je to tak blízko......Ale Clear je jen první záchytný bod. Jedu dál, takže zvládnout most je práce na léta a já se na to moc těším. Je to má veliká hra, ale chci vzít mnoho lidí sebou a tak to musím prokládat prací v BS a díky tomu mít zdroj těch správných. 

Jak vzpomínáš na své začátky v Business Success?

Jednou jsem to popsal. Popsal jsem svou první cestu do Bratislavy s Palem Timkem - on je zakladatel BS Slovensko - právě díky jemu vzniklo naše BS!!! Seděl jsem na zadním sedadle, bylo to 2.9. 1994 a zadním oknem jsem se díval na hvězdy. Patřil mi celý vesmír - byl jen hlavičkou zápalky. Tak veliký jsem se cítil. Proč? Věděl jsem, že jsem se dostal k tomu, o čem jsem celý život snil - byla to cesta za naplněním mého účelu pro tento život. Věděl jsem, že je to ten nejsprávnější krok, jaký jsem mohl udělat. Cítil jsem, že uspěji :-))). Byla v tom síla, moc. 

No a pak jsem ještě v září stál před lidmi na svém prvním semináři - byl to komunikační seminář. Hůůů, to byl pocit a já to zvládl, lidé byli nadšení. A ze mne spadl další kámen. K přednášení jsem si přibral i kvalifikaci lidí. Před tím jsem totiž pracoval v Dianetickém centru Praha a tak jsem měl znalosti o trochu dál něž stafáci BS. Zaváděl jsem kondice a tak podobně.

Ale úplně nejdůležitějším okamžikem byla vánoční párty ve Vídni. Odjeli jsme tam v kruté vánici, nebylo vidět pomalu na krok. V autě jsem jel s Rasťou. Šťastně jsem tam dorazili a já byl svědkem něčeho ohromného. Byli tam Rakušáci, Maďaři, Slovinci, Švýcaři a my. Cítil jsem tu ohromnou sílu skupiny. Tenkrát byli na vrcholu Maďaři. Stáli tam na vyvýšeném pódiu, já na ně koukal z hlediště. Stáli tam jak na Olympu a já si tak lehce řekl: "Ty Maďary trhnu. Budu lepší než oni". Myslel jsem na pozici obchodníka. Byla to tak lehká myšlenka, že jsem si jí vybavil až v den, kdy jsem je trhnul. Já jsem totiž nikdy nechtěl obchodovat :-))). 

Když jsi v BS začínal, věřil jsi, že dosáhneš takových úspěchů?

Asi to bude znít trochu nafoukaně - opravdu jsem věřil, že budu mít úspěch, ale ne jako obchodník. V tom je ten fór. Myslel jsem na pozici trenéra, etika a kvalifikace. Já byl totiž tenkrát naprosto nadšený technologií (moc jsem toho nenastudoval) - měl jsem pocit, že rozumím všemu. Zná to hodně lidí. Je to taková puberta. Člověk je neustále "nahoře", usmívá se a při tom mu teče do bot. Ale starej se o vodu, když zachraňuješ svět - při tom jsem tak málo věděl, ale z ničeho jsem nedělal vědu. Co ještě mou jistotu posílilo bylo to, že jsem "znal" víc, než stafáci, jak už jsem výše řekl. A ještě jedna věc. Tato odpověď by nebyla úplná, kdybych neřekl, že jsem tam byl pro naplnění mého účelu tohoto života - to dává nesmírnou, galaktickou jistotu:-)).

Nejde přehlédnout tvé pracovní a prodejní úspěchy. V březnu jsi překonal 70 milionů dodaného. Jak jsi to dokázal?

To je otázka za miliony. Jak jsem to dokázal? Nevím, pracoval jsem a poháněl jsem se svým účelem a dalším faktorem bylo i mé osobní přežití a přežití mé rodiny. Já jsem totiž v okamžiku, kdy jsem tchýni a tchána "žádal" o ruku jejich dcery řekl, že si jí vezmu ať souhlasí nebo ne. Mám dvě ruce a hlavu a svou rodinu dobře uživím. Koukám, že je to dobrý postulát. Sakra, já funguji na postulátech - děláte to také tak? 

Ono to bylo o nastavení. Nikdo mi nemusel předhazovat kvóty. Tak nějak se vědělo, že přežiješ a účel naplníš při deseti a více schůzkách. Bylo to dané kulturou firmy, byla to samozřejmost. Co o tom mohu ještě říci je fakt, že mne komunikace s klienty neskutečně bavila a hlavně - já věděl, co máme v rukách, že dokážeme lidem měnit životy. Měl jsem naprostou jistotu, že jim pomůžeme. To je ten klíč k výkonu, hnal mne závazek účelu - pomáhat lidem. Když vidím některé z nováčků (již u nás nejsou) jak se s údivem dívají a jako by se ptali: "To myslíte vážně? Já si mám domlouvat schůzky? Bože, cože, deset schůzek???????" Nemají účel, nemají jistotu s technologií, to je ten problém. Já jí měl!

Co považuješ za nejtěžší překážku, kterou jsi musel překonat?

Sám sebe a svou neschopnost komunikovat. Pro mne bylo v minulosti naprosté sci-fi postavit se před lidi a mluvit k nim. Já totiž docela dost jako dítě koktal. V dospělosti to bylo mírnější, ale před lidmi jsem měl mrákoty, černo před očima a kámen na hrudi. To bylo docela drsné. Začal jsem to zvládat až pomocí Dianetiky. Hodně mi pomohlo dát si do pořádku etiku pak komunikační kurz a Dianetický auditing. Nicméně až přednášení dílo dokonalo. Vždy jsem měl, když jsem nastupoval před klienty, stísněný pocit. To bylo to nejtěžší. Prostě jsem si to vybojoval. Řek bych, že to je ten bod, který je klíčový pro mou výkonnost a stabilitu. Nesmírně si tohoto úspěchu vážím. navíc mne to posílilo v jistotě, že pomocí technologie se dá zvládnout vše.

Jak sám sebe jako obchodníka motivuješ? Co tě žene dál, abys zdolával další překážky? 

Mne motivuje úspěch. Miluji vítězství. Chci žít život. Jak jsem již zmínil, musím mít neustále něco v budoucnosti, jinak bych měl pocit, že jsem mrtvý. Navíc, nejde o obchodování, jde o pomoc, o komunikaci o tom a to je můj účel. Nepotřebuji se motivovat, mám to v sobě. Je to postulát :-)))! Mám i v halvě definovanou ideální scénu "obchodu" a za tím stále jdu a ještě to není. To je to, co mne žene. Ještě to není ono........

Nastal ve tvé prodejní kariéře někdy moment, kdy jsi chtěl s obchodováním "seknout"? Jak ses s tím vypořádal? 

Ne, nenastal. Nevím, co bych k tomu řekl. Asi se to bude mnohým zdát divné, ale fakt, že ne. Jsem za to rád. A opět jsme u postulátů. Kdybych takovou krizi měl, měl bych určitě vytvořené proti - postuláty a to je brzda. Asi by mi to tak nešlo. Pravdou je, že jsem určitou krizi měl. Byla to výkonnostní krize. Tenkrát jsem asi 3 měsíce chodil ke klientům ne pomáhat, ale pro peníze. Tři měsíce jsem se trápil a nevěděl co se děje. Pak jsem na to kápl. Od toho dne byla krize pryč.  Pravdou ale je, že jsem chtěl v roce 1998 z BS ČR odejít. Víš kam? DO BS SR:-))). Bylo to těžké období. Vyřešila to komunikace věcí, které nebyly Ok na správné adresy a pak se věci rychle vyřešily. Na konci roku 1999 BS ČR převzal Rasťo a proto jsme dnes zde v plné síle :-))).

Vnímáš nějaký rozdíl mezi obchodováním před 20 lety a dnes? Pokud ano, tak jaký? 

Přiznám se že ne pokud pominu technické věci. Tenkrát se nemailovalo, nedřepěli jsme u počítačů, vše bylo papírově, takže se obchodník nezdržoval. Dnes mají obchodníci více pádných "důvodů" proč netelefonovat a nebýt u klientů. Technika by měla pomáhat, ne zdržovat nebo vytvářet únikové cesty. 

Ale k otázce. Víš, on ten obchod je o těch dvou a vždy to bude tváří v tvář. Lidé potřebují komunikaci. Mají jí málo, ač se tak nezdá. Všechny ty věci - facebook, maily, chytré telefony. To je jen chabá náhražka lidské komunikace a obchod je o lidské komunikaci a je jedno, jestli přijedeš autobusem a máš v tašce 3x APPLE. Je nutné lidi skutečně vyslechnout a rozumět jim. Je nutné, aby dostali pozornost a to jde na dálku pomocí odosobněných věciček velice těžko. 

Navíc obchod je o pomoci, o osvícení klienta a to nejde jinak než osobně. Musíš vidět emoce, reakce a tak tomu bylo, je a bude na věky. Navíc bych řekl, že se nezměnili ani lidé. ARK bude vždy fungovat naprosto stejně. Prostě v tom humanoidním těle je vždy duch, řidič a ten se nemění. Může jen růst nebo upadat. Má volbu a náš obchod je o možnosti růstu a toto poselství přes odosobněnou komunikaci neprojde. A platí to ve všech oborech!

V lednu jsi oslavil narozeniny. Jak sis tento den užil? Proběhla nějaká oslava s rodinou? 

Vím, že to mělo být 26.1. Neslavil jsem, jen jsem oznámil, že narozeniny se všemi oslavím v květnu. Mám totiž k smrti rád grilování a tak jak jsem to udělal ve firmě, tak i doma. 12.5. bude grilovačka a už se móóc těším. Ono vlastně nejde ani tak o ty narozeniny. To mne nebere. Jde o tu grilovačku. 65 narozeniny jsem za svou historii slavil mockrát a tak už to není tak zajímavé, ale zkusit nové koření....to je výzva a napětí. Pravdou je že při sluníčku se vše ještě umocní. Ten leden je takový zmrzlý :-))).

Vzpomeneš si na dárek, který tě nejvíc potěšil a proč? 

Potěší mne každý dárek, ale mám jeden, to byl výbuch neskutečného štěstí. Jako kluk jsem dostal pod stromeček elektrické PIKO vláčky H0. V tu chvíli, když jsem dárek rozbalil, jsem měl heroickou sílu. To byly emoce mezi rozradostněností a tónem 40. Já vyskočil, všechny včetně vrávorající staré babičky jsem zulíbal, vyběhl jsem na schodiště a přivlekl celou rodinu paní domácí. Ti lidé ani nevěděli, jak se k nám dostali, má rodina nechápala, nikdo nepromluvil ani slova a jen zírali....... To byl skutečný gejzír šťastné síly. To bylo poprvé, co jsem byl větší než vesmír :-))). 2.9. 1994 podruhé!